[Bez názvu]‎ > ‎Bez názvu‎ > ‎

...jak ochočit papouška...

přidáno: 4. 2. 2011 11:49, autor: Jindřich Prokop   [ aktualizováno 16. 1. 2016 6:39 ]

Jak ochočit papouška? Část II.


Na co si dát pozor při výběru budoucího mazlíčka a kde ho shánět? Po uvážení, jaký druh by pro nás byl nejvhodnější, je načase začít shánět konkrétního jedince, našeho budoucího miláčka.

Nejprve si o vybraném druhu nastudujeme veškerou dostupnou literaturu, časopisy či internetové stránky, abychom věděli, jak ptáka ubytovat, čím ho krmit a jak s ním zacházet. Pak si pro ptáka připravíme vhodnou klec, vybavíme ji bidýlky a hračkami a nakoupíme si potřebné krmivo a všechny další potřeby. Nyní si můžeme jít vysněného miláčka koupit...

Důrazně varuji před nákupem v obchodech se zvířaty!!! Obsluha ve zverimexech je často velmi špatně informovaná, o chovu a péči o ptáky mnoho neví a může nám dát špatné či zavádějící informace. Navíc to často dělají úmyslně, ve snaze prodat zvíře za každou cenu. A především - samotní ptáci v obchodech bývají ve velmi špatném stavu, často i nemocní, nemluvě o tom, že nevíme nic o jeho původu a stáří! Sama jsem se setkala v obchodě se senegalci či amazoňany, evidentně staršími ptáky a, soudě podle jejich plachosti, ptáky z dovozu - a samozřejmě byli nabízeni jako ochočená ručně dokrmená mláďata za nehoráznou cenu! Stejná situace je i běžných druhů ptáků, např. andulek či korel.

Rovněž varuji před nákupem ptáka z dovozu - což se týká hlavně velkých papoušků. Ptáci z dovozu bývají sice levní, ale zato starší, plaší, špatně ochočitelní. Je to pochopitelné - celý život prožili volně v přírodě a najednou se objevil člověk, pochytal je do klecí a vezl daleko od domova. Takový šok je pro ptáky tak obrovský, že se z něj nemusí nikdy vzpamatovat. Proto takové ptáky ponecháme jen zkušeným chovatelům, kteří už si s nimi budou vědět rady.

Nákup na burze či na výstavě také není nejvhodnější. Nevíme, z jakých podmínek pták pochází, jak byl krmen, jak o něj bylo pečováno.

Jedinou správnou možností, zvláště pro nezkušeného začátečníka, je návštěva u důvěryhodného chovatele, který nám ukáže své chovatelské zařízení, seznámí nás s dosavadním způsobem krmení a péčí o ptáka, přesvědčíme se, že je s ptáky slušně zacházeno a především budeme mít jistotu, že jde o mladého ptáka. Přímo u chovatele se můžeme s mláďaty seznámit a vybrat si to pravé. Navíc není problém navštívit chovatele několikrát a pozorovat, jak naše vysněné mládě roste.

Většinou jsou ptáci kroužkovaní, což nám poskytuje jistou záruku o stáří ptáka. Na kroužku je vyraženo CZ (jako Česká republika), nějaké pořadové číslo a rok narození ptáka, např. 07.






Mládě většinou lze poznat podle vzhledu. Mladí ptáci jsou nevýrazně zbarveni, mají matné barvy opeření, kratší ocas, většinou také světlý či masově zbarvený zobák a tmavé oko. Dospělí jedinci mají často duhovku bílou či žlutou a zobák tmavý, samozřejmě záleží na druhu ptáka. Mladé andulky navíc poznáme na první pohled podle vlnkování, které sahá přes čelo až k ozobí - dospělí jedinci mají čelo jednobarevné, bez vlnkování.

Jak postupovat při ochočení ptáka?
Po návratu domů ptáčka přemístíme do již připravené klece. Z přepravky ho nevyndáváme rukou, aby se jí později nebál, ale otevřeme krabičku, podržíme jí u klece a počkáme, až si tam pták sám přeleze.

Nyní ho necháme jeden až dva dny rozkoukat v novém domově, pouze mu velmi opatrně doplňujeme krmení a vodu.

Poté můžeme začít s ochočováním. Zásadně neděláme rychlé pohyby, které by mohly ptáka vystrašit. Pohybujeme se pomalu, klidně a neustále na ptáka mluvíme tichým, klidným hlasem. Zpočátku jen sedíme u klece a s ptáčkem si povídáme. Jakmile se nás přestane bát a uklidní se, můžeme mu začít nabízet přes mříže klece pamlsky - např. klas senegalského prosa, piškot či kousek ovoce. Stále na ptáka mluvíme a opakujeme jeho jméno. Po čase určitě zvítězí zvědavost či chuť a pták pamlsek ochutná. Pak můžeme začít nabízet pamlsky i uvnitř klece - vložíme ruku s pochoutkou do klece a čekáme, až si pták poprvé vezme. Jakmile se osmělí, máme vyhráno. Stále mu nabízíme pamlsky a mluvíme na něj, dokud nám nezačne důvěřovat. Pak už můžeme poprvé zkusit ho vyndat ven z klece. Klidně ptákovi nastavíme prst před bidýlko a jemně mu tlačíme na nožky, tak, aby byl nucen přestoupit na naši ruku. Jakmile se pták začne plašit, ihned přestaneme, klidně ruku zase vyndáme a pokračujeme za chvíli. Nikdy ptáčka nevypouštíme, dokud není ochočený a zvyklý na náš byt! Zbytečně bychom ho pak stresovali, až bychom se pokoušeli ho chytit a následkem toho bychom přišli o jeho důvěru!.

Jakmile ptáček poprvé nastoupí na naši ruku, máme skutečně vyhráno. Nyní už je na nás, abychom přátelství s ním nadále jen prohlubovali. Ptáci mají překvapivou paměť a pokud bychom mu nějak ublížili, bude si to pták dlouho pamatovat.

Doba ochočování je u každého ptáka rozdílná. Každý pták je jiný. Některá andulka se ochočí za 2 týdny, jiné to bude trvat třeba 3 měsíce. Nesmíme však ztrácet trpělivost, pokud je ptáček mladý, úspěch se jistě dostaví. Také starší ptáky je možno ochočit, vyžaduje to však obrovskou trpělivost a může to trvat roky. A nemusí se to podařit vůbec.

Pochopitelně s ručně dokrmenými mláďaty je vše daleko jednodušší, na člověka jsou zvyklá a nebojí se ho. Zde je uvykání na nového majitele otázkou několika málo dní.

Jak zacházet s ochočenými ptáky?
Ochočený pták považuje člověka za svého partnera a je na něm zcela závislý. Musíme se mu proto neustále věnovat, probírat mu peří, hrát si s ním a vymýšlet mu stále nové zábavy, aby se nenudil. U zanedbávaných ptáků se mohou vyvinout mnohé poruchy chování. Takový zanedbávaný pták se bude trápit a steskem může i uhynout.

Dalším pravidlem je, že s ptáčkem musíme stále zacházet klidně, nezvyšovat hlas či mu dokonce neubližovat. Každou křivdu si ptáček pamatuje velice dlouho a možná už nikdy nám nebude plně důvěřovat.

Pro koho není ptačí společník vhodný?
Rozhodně si nepořizujeme ptačího miláčka, pokud jsme celý den v zaměstnání či často jezdíme pryč z domova - na dovolenou, na služební cesty či každý víkend na chalupu. Jak už jsem uvedla výše, ochočený pták potřebuje stále společnost a rozptýlení. Pokud jsme často mimo domov, pořídíme si ptáky dva. Dva ptáci si budou vzájemně dělat společnost a tu lidskou potřebovat nebudou. Navíc se můžeme pokusit o odchov mláďat, což je nezapomenutelným zážitkem.

Autorka textu: Mirka Šámalová
Comments