[Bez názvu]‎ > ‎Bez názvu‎ > ‎

Naše rostliny vhodné pro vaše mazlíky...

přidáno: 8. 3. 2010 9:14, autor: Jindřich Prokop   [ aktualizováno 16. 1. 2016 6:42 ]

Naše rostliny vhodné pro papoušky

Na toto téma bylo už mnoho napsáno, ale je tak široké a užitečné, že si ho opět můžeme připomenout. Většina chovatelů se snaží dávat svým chovancům to nejlepší. Změna jídelníčku je vždy ku prospěchu. Přiznejme si, že někdy musí mít chovatel dost vytrvalosti k tomu, než papoušci nabízené rostliny přijmou. Vše nové a neznámé totiž velmi podezřívavě prohlížejí, postupně si však zvyknou a potom už jen čekají na čerstvou nabídku.

Naše příroda je na zelené krmení, vhodné pro papoušky, velice bohatá. Zelené rostliny obsahují vitamíny, minerálie, v bylinkách jsou glykosidy, hořčiny, éterické oleje, kyselina křemičitá, třísloviny aj. Tyto účinné látky jsou uloženy v listech, květech, kořenech, plodech, semenech i v kůře.

Některé rostliny velmi rychle vadnou a potom o ně ptáci ztrácejí zájem. Můžeme si pomoci tím, že nasbírané rostliny vložíme do kbelíku s vodou a přetáhnemem přes ně pletivo s velikostí ok 15x15 mm. Pletivo dobře zahneme pod okraj kbelíku, aby se ptáci neporanili. Pletivo chrání ptáky před pádem do kbelíku.

Které druhy rostlin se ke krmení pro papoušky hodí?

1. Přeslička rolní (Equisetum arvense) - je to vytrvalá rostlina, všude velice hojná. Je bohatá na vitamíny B a především na kyselinu křemičitou.

2. Hořčice rolní (Sinopis arvensis) - je to divoce rostoucí příbuzná řepky letní. Je to hojný plevel.

3. Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) - je to léčivka, jejíž polozralá semena nasbíraná v srpnu papoušci rádi žerou. Kyprej roste na vlhkých lukách a při potocích.

4. Kopřiva žahavka (Urtica urens) - tato jednodomá rostlina roste na rumištích, zahradách, příkopech a v polích. Je léčivá. Mladé listy na jemno rozsekáme a přidáváme do vaječné míchanice. Můžeme je také sušit, rozdrtit a v zimních měsících přidávat jak do míchanice, tak i do naklíčených zrnin.

5. Řeřicha rumní (Lepidium sativum). Dosti hojná na rumištích a podél cest. Drobné lístky obsahují třísloviny a hořčiny a vitamín C - mají mít antibakteriální účinky.

6. Lipnice roční (Poa annua). Tuto travinu nacházíme na lukách od dubna do zimy. Papoušci a asitrildovití pěvci ji mají velmi rádi. Vyberou nejen semena, ale rozdrtí na prach celou rostlinu. Astrildům poslouží také na stavbu hnízd.

7. Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris). Tento velmi hojný plevel najdeme na rumištích, podél cest a polí. Většina ptáků ho bere dobře. Konzumuje semena ve všech stádiích zralosti, neodmítne ani listy. Uschlé stvoly lze sbírat přes celou zimu. Jsou vysoké přes 100 cm. Agapornisové je používají na stavbu hnízd.

8. "Ptačí proso" - Setaria viridis. Od července je nacházíme na příkopech, rumištích a náspech. Je vhodné zavěšovat je ve svazcích ke stropu voliéry.

9. Pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris) je velice známá plevelná rostlina. Její semena mají v oblibě všechny druhy ptáků (našich i cizokrajných). Suché rostliny můžeme nabídnout astrildovitým pěvcům ke stavění hnízd.

10. Šťovík kadeřavý (Rumex crispus) je velice hojný v blízkosti lidských sídel, v polích, na příkopech, kolem cest ap. Ptáci mají nejraději polozralá semena.

11. Pcháč oset (Cirsium arvense) je vytrvalá bylina, roste hojně podél potoků, na pastvinách i na polích. Papoušci zkonzumují rostlinu téměř bezezbytku.

12. Smetánka lékařská (Taraxacum officinale) je všeobecně známá, velmi hojně rostoucí na loukách. Ptákům dáváme listy, květy i celé semeníky.

13. Lebeda lesklá (Atriplex nitens) roste hojně na navážkách, na rumištích, ale i na polích a kompostech. Papoušci i jiné druhy ptáků mají rádi semena polozralá i zralá.

14. Jitrocel větší (Plantago major) je u nás všude hojný, je léčivý. Mnozí papoušci, ale i astrildovití pěvci a kanáři, rádi zobou semínka z dlouhých tenkých klásků.

15. Hluchavka bílá (Laminum album) roste hojně na rumištích, v zahradách, ve vlhčích lesích. Je léčivá. Můžeme ji používat podobně jako kopřivu žahavku: mladé výhonky rozsekáme a přidáváme do míchanic nebo naklíčených semen. Usušíme mladé výhonky, rozmělníme na prášek a v zimních měsících také přidáváme do míchanic nebo naklíčených semen.

16. Medyněk vlnatý (Holous lanatus) je tráva, dorůstající až do výše 100 cm. Má velice bohatou latu. Je dosti hojný na vlhkých lukách.

17. Řebříček obecný (Achillea millefolium) je velice dobře známý. Roste všude od nížin do hor. Je léčivý. Papoušci nejraději požírají celé květy. V sušině obsahuje řebříček asi 18 % bílkovin, 3,5 % tuku, 26,3 % vlákniny, téměř 40 % bezdusíkatých látek výtažkových a 12,7 % popelovin.

18. Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) je všeobecně známá léčivá rostlina. Ptákům ji můžeme podávat v čerstvém i sušeném stavu, případně ji ve svazcích zavěšovat ke stropu voliéry. Čaj ze sušených květů je velmi zdravý. Když jsem před lety dovážel drobné exoty, pravidelně jsem jim po řadu dní dával k pití místo vody heřmánkový čaj.

19. Slunečnice hlíznatá (Helianthus tuberosus). V poslední době se stále častěji doporučuje dávat papouškům listy, lodyhy i hlízy topinamburu. Tato rostlina se k nám dostala ze Severní Ameriky. Hlízy obsahují 20 % sušiny, 1,5 % bílkovin, 0,2 % tuku, 17 % bezdusíkatých látek, 0,7 % vlákniny a přes 1 % minerálií.

Zelená nať obsahuje 32 % sušiny, 3,4 % bílkovin, 1,1 % tuku, 17 % bezdusíkatých látek, 5,4 % vlákniny, 5 % minerálních látek. V průběhu vegetace můžeme olamovat listy nebo větévky, rostlině neublížíme, neboť výnos ze sklizně hlíz se tím snižuje jen nepatrně.

20. Vratič obecný (Tanacetum vulgare). Rostlina kvete od června do září. Je hojná na rumištích, při okrajích cest a polí a na pasekách. Je léčivá, i když se v odborné literatuře uvádí mírná jedovatost. Drobné úbory žlutých kvítků jsou uspořádány v bohatých květenstvích. Ve svém chovu papoušků jsem vratič používal po léta a nikdy jsem se nesetkal s nežádoucími jedy. Ptáci mají největší zájem o kvítky, které sežerou bezezbytku. Dávky jsem nikdy nereguloval a dával tolik, kolik jsem právě mohl nasbírat.

Účinné látky z vratiče působí proti vnitřním cizopasníkům, proti poruchám trávení a nemocem žaludku. Čas od času můžeme také podávat výluh z vratiče k napájení (A. Keppert).

21. Starček obecný (Cichorium intybus) je hojný plevel o který mají papoušci veliký zájem. Roste na polních cestách, na pastvinách, náspech ap.

23. Ještě si připomeneme oblíbený žabinec ptačinec, salát zahradní, špenát, kapustu kadeřavou, mangold, česnek, pažitku, papriku, mrkev, okurku salátovou, polozralou pšenici, oves, ječmen, kukuřici.

Comments