Pro
začátečníka je někdy velký oříšek kolik dát papouškovi potravy, aby
neměl hlad, ale aby nebyl překrmován a pakliže se dozví o dalších
doplňcích ke stravě, tak třeba mávne rukou. Určitý přísun potravy musí
dostat papoušek každý den, protože se některá potrava kazí.
Do semen si papoušek přinese z jiné misky třeba ovoce, které tam další
den hnije a v neposlední řadě v každé misce zůstanou na vrchní straně
místo zrní jen vyloupané slupky a zrní chybí a nebo je vespod pod
slupkami, kam se pták zobákem nedostane. Jakou potravu bychom měli
papouškovi předkládat. Především nesmíme zapomenout naplnit papouškovi
misku čerstvou vodou. Voda je základ veškerého života. Jestliže bude
papoušek několik dní strádat hladem, vydrží to, za pár dní bez vody
pojde. Přítomnost vody je podmínkou většiny metabolických procesů v
organismu.
Je samozřejmé, že každý druh papoušků potřebuje odlišné sestavení
předkládané potravy. Semena, ovoce, zelenina a potravinové doplňky musí
obsahovat stavební látky potřebné v různém množství. Rostlinnou složku
v potravě nelze nahradit živočišnou a podobně. Bílkoviny
jsou hlavním zdrojem aminokyselin významných pro stavbu tkání. Mají
však menší význam jako zdroj energie. Bílkovinná strava se rychle kazí
a proto by se mělo dbát na to, aby hlavně v horkých dnech neležela v
kleci příliš dlouho. Jedná se hlavně o období krmení mláďat, kdy
papouškům předkládáme vaječnou míchanici. Musíme také myslet na to, že
pták není schopen si vyrobit základní chybějící aminokyseliny jako je
lyzin nebo methionin a ty se musejí dodávat jako krmný doplněk Sacharidy jsou důležitý zdroj energie a tepla - loupaný oves. Tuky by měly být obsaženy v potravě hlavně v zimním období - (černá slunečnice, ořechy). Vitaminy
musí dostávat každý papoušek v přiměřeném množství. Nedostatek
způsobuje avitaminózu, předávkování - hypervitaminózu. Obojí je v krmné
dávce špatné a znamená změnu zdravotního stavu papouška. Rozhodující
fyziologický význam vitaminů je v tom, že urychlují určité chemické
pochody v přeměně látek. Vitamin A je obsažen hlavně v mrkvi a
naklíčeném obilí. Vitaminy skupiny B se vyskytují převážně společně a
proto se hovoří o komplexu. Obsahuje ho naklíčené obilí, žloutek.
Vitamin C je obsažen v zelenině, ovoci, a v planě rostoucích plodech
např. šípky. Vitamin C je v některých druzích zeleniny jako vázaný
vitamin - askorbigen - uvolňuje se při tepelné úpravě květáku. Vitamin
D obsahuje žloutek, jeho nadbytek způsobuje nefyziologické vápenatění
tkání, nedostatek křivici. V letních měsících je nutné aby papoušci
zavření doma mohli pobývat venku, alespoň na balkoně, protože se
vitamin D tvoří i působením ultrafialových paprsků obsažených ve
slunečním záření. Vitamin E chrání vitamin A a karoten před oxidací,
nedostatek se projevuje především poruchami plodnosti a růstu, obsahují
ho především obilné klíčky, ale i brokolice. Vitamin H je obsažen v
bramborách, ovlivňuje růst peří. Vitamin K má význam pro srážení krve
obsahuje ho vojtěška, špenát, ječmen. Vitamin P - citrin je nezbytný k
zachování pružnosti cév, jeho nedostatek způsobuje krevní výrony je
obsažen v černém rybízu a paprikách. Důležité jsou i některé nenasycené
mastné kyseliny obsažené v rostlinných olejích - vitagen F, pomáhají
při přeměně tuků. V méně zralém ovoci jsou obsaženy pektiny, které
vážou škodlivé látky v těle, zrovna tak jako fytoncidy, které jsou
nazývány rostlinnými antibiotiky. Obsahují je česnek, kopřiva,
mateřídouška, rajčata. Třísloviny v ořechách nebo borůvkách mají
antibakteriální účinky. Hořčiny jsou obsažené v pampeliškách. Nesmíme
zapomenout podávat i vápník, důležitý při tvorbě kostí, je nejen ve
vaječných skořápkách ale i malinách, jahodách, vinných hroznech. Pro
základní látkovou přeměnu je důležitý fosfor, součástí krevního oběhu
je železo, které zprostředkovává přenos kyslíku. Draslík v meruňkách,
okurkách, fazolích ovlivňuje osmotický tlak. V potravě by měl být
zastoupen i stopový prvek jód. Při podávání větví do klece, které
obsahují minerální látky obohacujeme jídelníček o silice a pryskyřice.
Kromě okusu dřeva, dostává organismus do těla stopová množství
minerálních látek, jejichž nedostatek může způsobit i selhání
organismu.
Napájející se hejno papoušků vlnkovaných
Papoušci
mohou dostávat květy afrikánu, měsíčku, různé traviny planě rostoucí na
louce, mají rádi kukuřici hlavně v mléčné zralosti, melouny, datle,
fíky, granátová jablka, banány. Větším papoušků potravu nakrájíme na
malé kousky, aby se jim dobře přidržovala nohou, malým papoušků
podáváme tenké plátky, protože potravu jen ukusují, tak bychom později
sbírali z klece velké zbytky. V létě sesbíráme spadlé kousky ovoce a
zeleniny brzy, aby nekysly nebo aby se na nich dokonce nezačaly líhnout
octomilky.
Tak jak svého mladého papouška naučíme přijímat různou potravu, tak
nebudeme mít později problém předkládat něco nového, protože to
papoušek ze zvědavosti okusí. Jsou však i papoušci, kteří se k
neznámému kousku ovoce nebo zeleniny budou stavět vyhýbavě. Hodně
záleží na zvyku u chovatele a pak jak si papoušek zvykne na novou
potravu v jiném prostředí, tedy u vás doma. Zkuste podávat i některé
sušené byliny z lékárny - heřmánek, jitrocel, mateřídoušku, hlavně v
zimním období, kdy čerstvé byliny neseženete. Nabídněte papouškovi
moderní potravu v podobě granulí. I když semena, která musí loupat mu
dají chvíli práci a tak se potravou nejen nasytí, ale také zabaví.
Nezapomínejte, že mladý papoušek přinesený právě domů potřebuje ještě
měkkou potravu, máčené obilí, obilné klíčky, sladkou kukuřici. Hodně
nových majitelů pospíchá, aby měli papouška co nejdříve doma a
neuvědomují si, že v přírodě jsou mladí papoušci ještě dlouho krmeni
svými rodiči než se sami naučí přijímat a loupat tvrdá semena. Hladový
papoušek se stále něčeho dožaduje, křičí v kleci, je nervózní. Můžete
mu neuváženě podávanou potravou způsobit stresové a problémové chování,
kdy se později nový majitel ptá například proč ho papoušek kouše.
Neuvědomí si dávnou souvislost s krmením. Tak v souvislosti s podáváním
potravy můžete přejít i k otázce agresivita papoušků a jak jí
předcházet.
