Zelené krmivo je nezbytnou součástí výživy ptáků po celý rok. Prospívá jejich zdraví neboť v zelené hmotě je vláknina, vitaminy i menší množství minerálií. Podporuje chuť k žrádlu, tvorbu žaludečních šťáv, aktivuje výměnu látkovou, působí dieteticky a do jisté míry stimuluje také pohlavní činnost.
V zimních měsících můžeme např. vysévat do truhlíků hrách, čočku, řepku, pšenici, oves. Můžeme také podávat zmrzané zrniny /polozralé trávy, plevely, proso, lesknici, pšenici, oves aj./. Z kulturních rostlin připomínám špenát, salát setý, kapustu, nať petržele, mrkve, celeru, mangold /řepa cvikla/, mladé cibulky ap. Známý chovatel R. Strnad doporučuje také listy rajských jablíček.
Z naší přírody si můžeme z míst, která nejsou kontaminována herbicidy, nejsou přehnojená nebo zasahovaná výfukovými plyny, přinášet: žabinec ptačinec, smetánku lékařskou, pampelišku podzimní, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní, jitrocel větší, starček přímětník, různé druhy lebed a merlíků, pelyněk černobýl, šťovík, jetel plazivý, řebříček, heřmánek pravý, pcháč zelinný, vratič obecný, jílek ozimý, lipnici obecnou, srhu laločnatou, mléč rolní a zelinný, třezalku tečkovanou, kostival lékařský, kopřivu dvoudomou a mnoho jiných.
Připomínám, že rostliny, které v přírodě nasbíráme, musíme před podáváním ptákům dobře omýt a osušit. Sbíráme-li je na vlastní zahradě, omývat není třeba.
Používejte ionizátory, vyplatí se to

Odpovědnost chovatelů za udržení zdraví ptáků je nesporná. Proto se snaží zkvalitňovat kompletní výživu a vylepšovat chovatelská zařízení. Vytvoření optimálních podmínek v odchovnách není rozhodně věc snadná. Kromě teploty a relativní vlhkosti přispívá k ozdravování ovzduší a prostředí také dostatek přítomných záporných iontů. K doplňování chybějícího množství používáme ionizátory vzduchu.
Ve zdravé přírodě je koncentrace záporných iontů cca 500 v cm3. V prostředí zamořeném kouřem, ve znečištěném ovzduší ap. mohou záporné ionty chybět úplně. Důsledkem toho je zvýšená prašnost, zvýšený podíl choroboplodných zárodků v ovzduší, dostavují se dýchací potíže a snižuje se vitální tonus organismu.
Ionizátory podporují zdraví a také růst zvířat, uplatní se i při alergiích z prachu, peří a srsti a při odstraňování různých pachů z prostředí. Různé vhodné ionizátory nabízí náš i zahraniční obchod.
A ještě na jedno zařízení k ozdravení ovzduší v chovatelském zařízení bych rád upozornil. Slouží k nasávání vzduchu, jeho čištění a tím ho zbavuje prachu, virů, bakterií, plísní a snižuje nebezpečí nákazy. Ani za plného provozu nevzniká průvan, který je pro zdraví ptáků a všech živých organismů škodlivý. Produkce záporných iontů je plně zajištěna. Výrobky, které se nabízejí na trhu se snadno instalují, provoz není třeba kontrolovat a spotřeba proudu je úměrná poskytovanému výkonu.
Jak budeme vyrábět piškoty

Víme dobře, že mnoho chovatelů v současné době používá při přípravě měkkých míchanic hotových průmyslově vyráběných suchých směsí /vaječných/. Tím si usnadňujípráci při každodenní přípravě nepostradatelných krmiv. Ovšem jsou i dnes chovatelé, kteří připravují míchanice po staru a používají k tomu dětské piškoty, strouhanku nebo i piškoty vlastní výroby. Jistě bude mnohé chovatele zajímat, jak by si mohl takový zdravý a vyhovující výrobek upéci.

1/ Bisquit - 3 bílky z čerstvých vajec se dobře ušlehají, přidají se tři žloutky rovněž dobře ušlehané, dále 10 dkg bílé mouky, 10 dkg práškového cukru. Vše se promíchá a dá se péci. Po vychladnutí se upečený piškot rozřeže na plátky, dobře usuší, rozemele a uloží do sklenic. Kousky piškotu lze také po mírném zvlhčení mlékem, vodou nebo ovocným sirupem podávat některým druhům zrnozobých nebo měkkozobých ptáků.
2/ Piškot z ovesných vloček - 8 žloutků se ušlehá s 8 lžícemi vody, přidá se 125 g cukru, 1 pol. lžíce medu a znovu se šlehá. Pak se přidají dvě kávové lžičky kalcia, 125 g mouky, 200 g ovesných vloček a po přimíchání šlehaných bílků z osmi vajec se upeče.
3/ Piškot kukuřičný - připravuje se podobně jako piškot pod bodem 2, ale místo ovesných vloček se přidá 250 g kukuřičné krupice a jedna lžíce medu navíc.
4/ Medový piškot - 8 vajec, 8 lžic horké vody, 2 pol. lžíce medu, 2 kávové lžičky kalcia a 250 g mouky. Dále se postupuje při zpracování jak je uvedeno pod bodem 2.
5/ Piškot pro papoušky /podle H. Heinrichsové/ - 10 vajec, 500g mouky, 300 g přírodního cukru, 1 sáček do pečiva. Vyrobené těsto se dá na velké plechy. Piškot se po upečení rozkrájí, dobře usuší a poté se může dlouhodobě skladovat. Podle chovatelky H. konzumují její papoušci tento výrobek náruživě.
6/ Ve starší slovenské monografii "Chov kanárikov" byl publikován předpis na tento piškot:
12 - 15 žloutků ušleháme s vrchovatou lžící rozehřátého včelího medu a rovnou polévkovou lžící práškového cukru. Dále se přidá 8 - 10 dkg hrubé mouky /případně polohrubé/, do které jsme přidali 1/2 prášku do pečiva. Z bílků ušleháme sníh a do připravené hmoty ho zamícháme. Přidat lze trochu mrkvové, rajčatové nebo ovocné šťávy. Hotové polotekuté těsto nalijeme na vymaštěný plech, moukou vysypaný. Pečeme zvolna při 100 - 120 stupních /výstižnější označení je "vysoušíme"/. Po upečení piškot ihned usušíme. Přítomnost medu jej činí trvale vlhkým a po nedostatečném usušení by mohl plesnivět. Ptákům se podává mírně navlhčený vodou nebo čajem. Na misce vydrží maximálně 24 hodin, pak se kazí.