Zelené krmivo je nezbytnou součástí výživy
ptáků po celý rok. Prospívá jejich zdraví neboť v zelené hmotě je
vláknina, vitaminy i menší množství minerálií. Podporuje chuť k žrádlu,
tvorbu žaludečních šťáv, aktivuje výměnu látkovou, působí dieteticky a
do jisté míry stimuluje také pohlavní činnost.
V zimních měsících
můžeme např. vysévat do truhlíků hrách, čočku, řepku, pšenici, oves.
Můžeme také podávat zmrzané zrniny /polozralé trávy, plevely, proso,
lesknici, pšenici, oves aj./. Z kulturních rostlin připomínám špenát,
salát setý, kapustu, nať petržele, mrkve, celeru, mangold /řepa cvikla/,
mladé cibulky ap. Známý chovatel R. Strnad doporučuje také listy
rajských jablíček.
Z naší přírody si můžeme z míst, která nejsou
kontaminována herbicidy, nejsou přehnojená nebo zasahovaná výfukovými
plyny, přinášet: žabinec ptačinec, smetánku lékařskou, pampelišku
podzimní, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní, jitrocel větší,
starček přímětník, různé druhy lebed a merlíků, pelyněk černobýl,
šťovík, jetel plazivý, řebříček, heřmánek pravý, pcháč zelinný, vratič
obecný, jílek ozimý, lipnici obecnou, srhu laločnatou, mléč rolní a
zelinný, třezalku tečkovanou, kostival lékařský, kopřivu dvoudomou a
mnoho jiných.
Připomínám, že rostliny, které v přírodě nasbíráme,
musíme před podáváním ptákům dobře omýt a osušit. Sbíráme-li je na
vlastní zahradě, omývat není třeba.
Používejte ionizátory, vyplatí se
to
Odpovědnost chovatelů za udržení zdraví ptáků je nesporná.
Proto se snaží zkvalitňovat kompletní výživu a vylepšovat chovatelská
zařízení. Vytvoření optimálních podmínek v odchovnách není rozhodně věc
snadná. Kromě teploty a relativní vlhkosti přispívá k ozdravování
ovzduší a prostředí také dostatek přítomných záporných iontů. K
doplňování chybějícího množství používáme ionizátory vzduchu.
Ve
zdravé přírodě je koncentrace záporných iontů cca 500 v cm3. V prostředí
zamořeném kouřem, ve znečištěném ovzduší ap. mohou záporné ionty chybět
úplně. Důsledkem toho je zvýšená prašnost, zvýšený podíl
choroboplodných zárodků v ovzduší, dostavují se dýchací potíže a snižuje
se vitální tonus organismu.
Ionizátory podporují zdraví a také růst
zvířat, uplatní se i při alergiích z prachu, peří a srsti a při
odstraňování různých pachů z prostředí. Různé vhodné ionizátory nabízí
náš i zahraniční obchod.
A ještě na jedno zařízení k ozdravení
ovzduší v chovatelském zařízení bych rád upozornil. Slouží k nasávání
vzduchu, jeho čištění a tím ho zbavuje prachu, virů, bakterií, plísní a
snižuje nebezpečí nákazy. Ani za plného provozu nevzniká průvan, který
je pro zdraví ptáků a všech živých organismů škodlivý. Produkce
záporných iontů je plně zajištěna. Výrobky, které se nabízejí na trhu se
snadno instalují, provoz není třeba kontrolovat a spotřeba proudu je
úměrná poskytovanému výkonu.
Jak budeme vyrábět piškoty
Víme
dobře, že mnoho chovatelů v současné době používá při přípravě měkkých
míchanic hotových průmyslově vyráběných suchých směsí /vaječných/. Tím
si usnadňujípráci při každodenní přípravě nepostradatelných krmiv. Ovšem
jsou i dnes chovatelé, kteří připravují míchanice po staru a používají k
tomu dětské piškoty, strouhanku nebo i piškoty vlastní výroby. Jistě
bude mnohé chovatele zajímat, jak by si mohl takový zdravý a vyhovující
výrobek upéci.
1/ Bisquit - 3 bílky z čerstvých vajec se dobře
ušlehají, přidají se tři žloutky rovněž dobře ušlehané, dále 10 dkg bílé
mouky, 10 dkg práškového cukru. Vše se promíchá a dá se péci. Po
vychladnutí se upečený piškot rozřeže na plátky, dobře usuší, rozemele a
uloží do sklenic. Kousky piškotu lze také po mírném zvlhčení mlékem,
vodou nebo ovocným sirupem podávat některým druhům zrnozobých nebo
měkkozobých ptáků.
2/ Piškot z ovesných vloček - 8 žloutků se ušlehá s
8 lžícemi vody, přidá se 125 g cukru, 1 pol. lžíce medu a znovu se
šlehá. Pak se přidají dvě kávové lžičky kalcia, 125 g mouky, 200 g
ovesných vloček a po přimíchání šlehaných bílků z osmi vajec se upeče.
3/
Piškot kukuřičný - připravuje se podobně jako piškot pod bodem 2, ale
místo ovesných vloček se přidá 250 g kukuřičné krupice a jedna lžíce
medu navíc.
4/ Medový piškot - 8 vajec, 8 lžic horké vody, 2 pol.
lžíce medu, 2 kávové lžičky kalcia a 250 g mouky. Dále se postupuje při
zpracování jak je uvedeno pod bodem 2.
5/ Piškot pro papoušky /podle
H. Heinrichsové/ - 10 vajec, 500g mouky, 300 g přírodního cukru, 1 sáček
do pečiva. Vyrobené těsto se dá na velké plechy. Piškot se po upečení
rozkrájí, dobře usuší a poté se může dlouhodobě skladovat. Podle
chovatelky H. konzumují její papoušci tento výrobek náruživě.
6/ Ve
starší slovenské monografii "Chov kanárikov" byl publikován předpis na
tento piškot:
12 - 15 žloutků ušleháme s vrchovatou lžící rozehřátého
včelího medu a rovnou polévkovou lžící práškového cukru. Dále se přidá 8
- 10 dkg hrubé mouky /případně polohrubé/, do které jsme přidali 1/2
prášku do pečiva. Z bílků ušleháme sníh a do připravené hmoty ho
zamícháme. Přidat lze trochu mrkvové, rajčatové nebo ovocné šťávy.
Hotové polotekuté těsto nalijeme na vymaštěný plech, moukou vysypaný.
Pečeme zvolna při 100 - 120 stupních /výstižnější označení je
"vysoušíme"/. Po upečení piškot ihned usušíme. Přítomnost medu jej činí
trvale vlhkým a po nedostatečném usušení by mohl plesnivět. Ptákům se
podává mírně navlhčený vodou nebo čajem. Na misce vydrží maximálně 24
hodin, pak se kazí.