[Bez názvu]‎ > ‎Bez názvu‎ > ‎

...rada pro budoucí majitele papouščích mazlíků...

přidáno: 12. 11. 2010 8:03, autor: Jindřich Prokop   [ aktualizováno 16. 1. 2016 6:39 ]


Něco málo k pořízení si papouška

Lidé mají často zkreslené představy o náročnosti chovu papoušků a jejich potřebách. Stává se tak, že se noví majitelé diví, proč se jich papoušek bojí, proč je kouše, často křičí, nebo si dokonce vytrhává peří atd. 
Problém bývá v drtivé většině na straně chovatele v jeho neinformovanosti či neznalosti potřeb svého svěřence (např. nutnost strávit s papouškem denně nějaký čas, nutnost pohybu, tzn. nechat papouška denně volně létat apod.), ale také může mít kořeny už v neuváženém výběru druhu i konkrétního kusu.

Náš Papoušek senegalský při volném pobytu v tělocvičně

Je třeba mít na mysli, že je to inteligentní tvor, který si velmi dobře zapamatuje, kdo a jak s ním jedná. Není výjimkou, že se papoušek bojí třeba ruky nebo osob, které mu připomínají nehezkou zkušenost a tuto ztrátu důvěry se už nemusí podařit překonat. Při pořízení si papouška je tedy dobré znát alespoň částečně jeho minulost. Ujišťování prodavače v obchodě, že papoušek si na vás zvykne, přestane kousat apod., není dobrou zárukou.

Vůbec kupovat si v obchodě jakékoli zvíře snad kromě rybiček, křečků apod. bych nedoporučoval, zvláště pak ne takto inteligentní a citlivé tvory jakými jsou papoušci. Nejen proto, že v obchodech je vyšší riziko onemocnění.  Jak jsem psal už v článku o teraristice, moje zkušenosti se zverimexy jsou otřesné a to bylo myšleno už tehdy jen na obor teraristiky, ve kterém se trochu vyznám. I takto nenároční živočichové zde neměli dostatečné podmínky a péči (což se není čemu divit, když kolikrát prodávající ani neví, o jaký druh zvířete se jedná!).
Nechat papouška zavřeného v malé kleci, bez možnosti se proletět, po dobu, než si jej někdo koupí, je prostě týrání (a to není jen můj názor, stačí se začíst do literatury). Bohužel naše zákony na toto spíše psychické týrání nemyslí, byť inteligence papoušků je nepopiratelná. Jak vhodně poznamenal ve své knize Miloslav Josefovič: „Kdyby vědecký svět vyšším obratlovcům existenci určité úrovně vědomí přiznal, nastaly by patrně další problémy při ochraně zvířat i s chovem hospodářských zvířat.“ 

Jenomže to tito obchodníci kolikrát ani neví nebo je jim to jedno. Papoušek je pro ně především jen zboží, které nejčastěji koupí od chovatele či překupníka, mnohdy ještě ve věku nevhodném pro odstavení mláděte od matky. A všem těmhle pak zaplatíte za papouška s nejistou minulostí a zdravím, samozřejmě mnohem vyšší cenu, nezřídka kdy překračující dvojnásobek ceny, za kterou lze pořídit u chovatele.
Mezi těmi je procento takových nečestných obchodníků menší. Solidní chovatel, který nemá zájem jen vydělat, vám o papouškovi rád něco poví, ukáže vám třeba v jakých podmínkách je chován, jeho rodiče, krmení, na které je zvyklý aj.. Papouška vám nechá „osahat“, abyste viděli, je-li krotký, nemá-li nějaké trauma, ukáže vám jeho nohy – jsou jakýmsi indikátorem zdraví papouška apod. Kupní smlouva je samozřejmostí!

Pokud máte dobrý vztah se svým papouškem, dovolí vám i takovéto důvěrnonosti

Další podstatnou věcí je jejich správná strava, která má obrovský vliv na zdraví papouška a tím tedy i jeho psychickou pohodu. Zde opět hraje velkou roli neinformovanost. Obecné povědomí o tom, že papoušci se živí jen „nějakými“ semeny a zrním je značně na vině špatného stravování a tedy i špatného zdraví a kratšího života našich opeřených přátel.
Nejen proto, že každý pocházejí z různých části světa, mají druh od druhu jiné nároky na stravování, které jim samozřejmě v domácím chovu značně upravujeme, ne-li měníme. Je třeba si tedy vyhledat správné informace.
Ale nejen to, mnohdy vidím a slýchávám, jak papoušky krmíme „lidskou“ stravou (z ní papouškům škodí vyšší podíl soli). Kdo se o papoušky nezajímá, zřejmě neví, že některé pro nás neškodné potraviny jsou pro papoušky jedovaté, jako např. čokoláda, avokádo, káva, čaj aj..

A to samozřejmě není všechno, problematika chovu papoušků je mnohem složitější téma, které jsem jen nakousl. Možná to někoho udiví, ale i světově uznávaná odbornice na chování papoušků Rosemary Low ve své knize píše: „Mít papouška, je mnohem náročnější, než mít kočku nebo psa.“ Papoušek je jako malé dítě, potřebuje váš čas, vaši péči, lásku a vše vám bezezbytku vrací svou přízní až oddaností.

V debatách o papoušcích mi moje přítelkyně napsala:
„…ale ta péče je fakt důležitá,
někdo řekne: ale známý ho má taky jen v kleci a nic víc nemusí…
Není nic horšího, jako to takhle "bezstarostně" někde vidět a chtít totéž“

Shrnuto a podtrženo, před koupí papouška, je dobré nasbírat o něm co nejvíce informací. Ty základní můžete nalézt v knihách, některé z nich představuji v článku níže.

13.10.2010

Knihy o papoušcích

Snad každý, kdo si chce pořídit nějaké domácí zvíře, si o něm shání informace. Tedy alespoň ti zodpovědnější. Chcete-li si pořídit jako domácího miláčka papouška, mám pro vás pár tipů na užitečnou literaturu.
Články z internetu, brožury i knihy se často omezují na popis jednotlivých druhů, jejich znaků, životního (přírodního) prostředí, potravy, fyziologie,… Jak funguje krevní oběh papoušků, z čeho se skládá jejich peří, čím se živí ve volné přírodě apod. pro nás asi nebudou prvotní důležité informace. Co pro nás (a naše blízké) bude znamenat pořízení si papouška a soužití s ním, co od něj můžeme čekat a na co se připravit, to jsem se dočetl až v knihách, které bych rád doporučil.

Pro představu o složitosti samotných papoušků, jejich pochopení a porozumění jejich potřebám, a to právě v péči člověka, se mi jeví jako ideální knihaMiloslava Josefoviče Papoušek u nás doma. Autor zde popisuje své praktické zkušenosti s několika papoušky. Kniha obsahuje podstatné informace ohledně jejich chování, povahy, potřeb, aj. Dočtete se zde mnohé o jejich „psychice“, inteligenci, různorodosti osobností, ale také o jejich vývoji, anatomii, biologii… Dozvíte se, jak si vybrat papouška (obsahuje také seznam nejběžněji chovaných druhů a jejich stručný popis), co je nutné zvážit před jeho koupí, nároky na prostor a péči, správné krmení, výchova papouška atd.
Kniha klade důraz na spokojenost papouška a dobrý vztah mezi ním a člověkem. Dovolím si tvrdit, že bude jistě dobrým základem pro začínající chovatele, stejně jako inspirace pro ty zkušenější, kteří tak mohou získat slušný rozhled v oblasti ptáků a spoustu praktických zkušeností, o čemž vás jistě přesvědčí třeba kapitoly o vývoji ptáků, jejich šlechtění (barevných mutacích), vědách studujících chování živočichů a jejich osobnostech, které často cituje. Nakonec autor přidal i souhrn nejčastějších nemocí papoušků.
Někdo může namítat, že se autor v knize často opakuje, ale myslím si, že to není na škodu (tím spíše u začínajících chovatelů), některé věci si tak alespoň lépe zapamatujeme. Sám bych doporučil důležité věci si označit, či vypsat (třeba na úvodní stranu) svůj vlastní „podstatný“ obsah. Je to výhodnější, než později zdlouhavě hledat. Škoda jen, že nakladatelství nedalo knize vazbu s pevnými deskami.

Druhá kniha, Papoušek - Inteligentní společník člověka, téhož autora jde věrně ve šlépějích porozumění těmto krásným tvorům. Je, myslím si, stejně vhodná pro začátečníky i již zkušenější chovatele. V některých kapitolách se sobě obě knihy podobají, ale tato vás mnohem více zasvětí do ornitologie i jiných věd, které jsou důležité propochopení chování a projevů papouška a, jak jsem již psal, opakování nám neuškodí. Zde se autor do hloubky zabývá psychikou papoušků.
Dočtete se na co si dát pozor při koupi mláděte (zdravé mládě nejen po fyzické stránce), výběr mezi ručně dokrmeným a odchovaným svými rodiči. Velmi se zabývá vlivem prostředí a podnětů na psychiku a zdravý vývoj nejen mláděte. Tedy tím, co málokdo považuje za podstatné, stojí-li v obchodě se zvířaty, před klecemi plných papoušků, se záměrem koupě.
Autor často prohloubí určitou oblast spíše až do odborné roviny,  ale v zápětí vše vysvětlí konkrétním příkladem, zkušeností či přirovnáním. I laik si po přečtení knihy pojaté vcelku odborně, dokáže udělat obrázek o rozmanitosti papouščí mysli. I tato kniha obsahuje seznam některých oblíbených druhů s trochu podrobnějším popisem. Kdo má zájem více poznat papoušky a pochopit co stojí za jejich projevy, nebude, myslím si, touto knihou zklamán.

Jestliže se člověk po přečtení alespoň jedné knihy Miloslava Josefoviče rozhodne si papouška pořídit, jistě ocení další informace o tom, jak správně vychovávat a cvičit papouška. Ty nalezne v knize Grega GlendelaŠkola pro papoušky. Kromě základního pojednání o papoušcích z hlediska fyziologie, krmení, druhů apod. je to další z knih, které se věnují psychice papoušků.
Jsou zde jednoduše a stručně popsány základní povely (jako třeba u psa), které by měl váš papoušek zvládnout pro oboustranné porozumění a soužití s vámi. Vše je doplněno spoustou fotek. Tuto knihu bych si dovolil označit za nutnost při pořízení si papouška, je zde vše podstatné ve stručné a hutné formě. Kniha je přehledně rozčleněna, má větší písmo a tedy se i dobře čte. Při „práci“ s papouškem je dobré moct do ní nahlížet.

Kdo chce mít se svým papouškem opravdu dobrý vztah a lépe mu porozumět, měl by si přečíst často doporučovanou knihu Proč můj papoušek…? od Rosemary Low, kterou M. Josefovič v prvních dvou představených knihách často cituje. Což, myslím, samo o sobě je zárukou cenných informací od světově uznávané ornitoložky a samozřejmě také chovatelky.
V knize autorka uvádí i odpovědi na dopisy chovatelů, kteří si neví rady s chováním svých papoušků. Celá kniha je pojata jako odpovědi na nejčastější i málo běžné dotazy ohledně psychiky a chování papoušků, a stejně jako předchozí uvedené knihy velmi dbá na přátelský vztah mezi papouškem a jeho opatrovníkem. Zdá se, že kniha je pojata tak, aby radila majitelům papoušků, pokud už nějaký problém s papouškem mají. Určitě je ale lepší těmto problémům předejít a knihu si přečíst ještě před pořízením papouška.
převzato-autor : horaks.blogspot.com
Comments