[Bez názvu]‎ > ‎Bez názvu‎ > ‎

Zkušenosti s chovem papouška hnědého(poicephalus rueppellii)

přidáno: 16. 1. 2016 4:44, autor: Jindřich Prokop   [ aktualizováno 16. 1. 2016 6:36 ]
Papoušek hnědý je jedním z devíti druhů afrických papoušků rodu Poicephalus. V přírodě obývá velice suché oblasti centrální Namibie a jeho biotop zasahuje až do jižní Angoly. Pro mě jako chovatele poicephalů jsou papoušci hnědí společně s kapskými a šedohlavými jednou z perel, které jsem si chtěl do svého chovu pořídit. Dle mých zkušeností je tento monotypický druh velice klidné povahy, má tiché hlasové projevy a není destruktivní ke své voliéře.

Svůj první pár jsem si pořídil v prosinci roku 2011. Pro začátek chovu jsem měl snazší cestu za odchovem díky zakoupení staršího chovného páru. Tím jsem si usnadnil sestavování harmonického chovného páru, které je u papoušků rodu Poicephalus většinou obtížnější kvůli jejich zvýšeným nárokům při výběru partnera.

Odchov

Chovná sezona začíná u mého páru zpravidla v lednu, ale není zvláštností, že sednou až například v březnu či v dubnu. Pokud se rozhodnou zasednout v roce podruhé, je to většinou koncem září. V období toku samec, na rozdíl od zkušeností s jinými poicephaly, navštěvuje velice často hnízdní budku a upravuje výstelku, samice se naopak o budku v první fázi hnízdní aktivity příliš nezajímá. Zhruba pět týdnů před snůškou pozoruji časté, poměrně dlouhé páření. Asi čtrnáct dní před snesením prvního vejce se začíná v budce zdržovat i samice, zároveň začíná přijímat velké množství sépiové kosti. Samice zasedá většinou od druhého vejce a zajímavostí je, že si při první snůšce v roce pro lepší zahřívání vajec otrhá břicho, které jí během času inkubace znovu obroste. Mláďata se začínají líhnout zpravidla po 27 dnech, ale někdy i později. V prvních dnech života mláďata krmí pouze samice, kterou chodí krmit samec, ale i sama samice minimálně jednou denně opustí budku, přičemž se vyprázdní a nakrmí se. Během tohoto opuštění hnízda často doplňuje vápník prostřednictvím sépiové kosti. V dalších dnech začíná mladé krmit i samec a kolem čtrnáctého dne života mláďat začíná samice prodlužovat svůj čas mimo budku. Mláďata opouštějí budku kolem sedmdesátého dne. Mladé ptáky kroužkuji ve stáří asi osmnácti dní kroužkem o průměru 7–7,5 mm. Dle mé zkušenosti je nutné si papoušky naučit na krmivo, které jim bude podáváno v době krmení mladých, aby krmili mláďata pestrou a rozmanitou stravou. V této době „nadbytku“ krmiva mají tendence vybírat si určité jeho složky, protože nejsou omezeni množstvím podaného krmiva.





Chovatelské zařízení

Papoušky hnědé chovám v systému s tzv. letněním, kdy ptáky v období po vyhnízdění přemisťuji načerpat energii ze slunečních paprsků do prostorné venkovní voliéry, což jim velice prospívá. Pozitivní vliv lze objektivně pozorovat jak na celkové kondici a zdravotním stavu, tak na výsledcích následující chovné sezony. V období hnízdění, které začíná na konci září, přemisťuji ptáky do ptačí místnosti, kde jsou umístěni ve voliéře bednového typu s rozměry 150×100×80 cm (délka×výškaךířka). Budku o vnitřních rozměrech 55×20×16 cm s vletovým otvorem 7 cm mají umístěnou z přední strany voliéry. Budka je vyrobena z 2,5 cm silné překližky a pro sestup do hnízdní dutiny je v budce umístěn žebříček z pletiva. Jako hnízdní materiál používám nastříhané větvičky vrby, ořešáku a révy vinné, doplněné ztrouchnivělým dřevem a dřevěnými hoblinami. Ptáci si tento materiál v přípravě na hnízdění rozštípou a přichystají si hnízdní důlek pod snůšku. Zpravidla žádný materiál nevynášejí ven z budky. V době zimního chovného režimu je nutné zajistit umělý světelný režim. V chovné místnosti svítím během dne po dobu 14 hodin, přes noc svítí neustále orientační světlo. Teplotu v místnosti držím mezi 15 a 20 °C.





Krmení

Správné krmení je tak jako u ostatních druhů jednou z podmínek dobrého zdravotního stavu, což je klíčový požadavek, pokud se chceme pokusit o odchov. Na přizpůsobení krmení během roku má vliv mnoho faktorů, zohledňuji období klidu spojené s přepeřováním, období toku, sezení na vejcích a období krmení mladých. Dále je nutné zohlednit teplotu, ve které jsou ptáci chováni, a možnost pohybu. Po delší době hledání optimální krmné dávky jsem dospěl k těmto poznatkům. Jako základ krmení po celý rok používám ovocné granule Zupreem velikosti ML (20 % proteinů, 10 % tuku), a to ze dvou důvodů: zaprvé se mi nepodařilo na rozdíl od jiných poicephalů v chovu naučit „ruppeláky“ přijímat všechny složky krmných zrninových směsí a zadruhé průmyslovou vaječnou míchanici berou pouze v období krmení mladých a vařená slepičí vejce vůbec. V důsledku tohoto byla strava chudá na bílkoviny a granulované krmivo mi v tomto pomohlo podávat v základu vyváženou krmnou dávku. Potřebu přirozeného loupání zrnin poskytuje podávání oblíbené směsi nigeru a lněného semene, které jsou zároveň zdrojem kvalitních rostlinných tuků a bílkovin. Během celého roku podávám jako zdroj vápníku „pravou“ sépiovou kost a minerální grit značky CeDe o velikosti frakce 1 až 3 mm. V době snůšky podávám jako další suplement vápníku Kalcium chlorátum, a to v množství 2 ml na litr pitné vody. Na okus podávám větve a kmeny dřevin – jak listnatých (vrba, jabloň, broskev, meruňka, olše, dub), tak jehličnatých (jedle, borovice) – které jim poskytují nejen zdraví prospěšné látky, ale i potřebnou zábavu.





Mimo hnízdní období

Období odpočinku od hnízdění vychází na letní měsíce, čemuž odpovídá i složení krmné dávky, které je díky možnosti podávání sezonních složek potravy ze zahrádky velmi rozmanité. Jako základ, a to asi v množství 40 % krmné dávky, podávám ovocné granule Zupreem. Zbylých 60 % tvoří sezonní ovoce, zelenina, zelené krmení a obiloviny v mléčné zralosti. Jako doplněk přidávám lněné semeno, niger a cedrové ořechy, které jsou velmi oblíbené a zmizí beze zbytku. Mezi nejoblíbenější složky sezonních komponent patří angrešt, rybíz, borůvky, třešně, hrách, švestky, letní jablka, jeřabiny, hroznové víno a kukuřice v mléčné zralosti. Klíčené zrniny v tomto období nepodávám zejména kvůli nebezpečí kvašení zbytků a plísním.





Před hnízdním obdobím

Hnízdní období u mých papoušků začíná zpravidla na konci prosince a začátkem ledna, což mě částečně limituje v rozmanitosti nabízené potravy. Jako základ, a to asi v množství 50 % krmné dávky, podávám obdobně jako v mimohnízdním období ovocné granule Zupreem. Zbytek krmné dávky tvoří klíčené krmení Deli Nature č. 33 a dále směs ovoce složená z jablka, granátového jablíčka, které je velice oblíbené a je prvním, do čeho se z plné misky pustí, a mandarinek. Jako doplňky používám vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle, sušené rozinky, cedrové ořechy a niger. V tomto období samice přijímá velmi mnoho sépiové kosti, kterou musí mít neustále k dispozici.





Období sezení na snůšce

V době sezení na snůšce přestanu dávat klíčené krmení, takže krmná dávka obsahuje asi v množství 50 % granule Zupreem a zbytek tvoří směs ovoce s doplňky.





Období krmení mláďat

V období krmení podávám asi 30 % granulí Zupreem, 30 % klíčené směsi Deli Nature č. 33, 30 % směsi ovoce a 10 % máčených piškotů posypaných průmyslově vyráběnou vaječnou míchanicí s hmyzem. V prvních deseti dnech života mláďat nepodávám žádné doplňky jako ořechy, mandle, hrubý minerální grit apod., aby samice nenakrmila mláďata nestrávenými velkými kousky krmiva a nedošlo ke zdravotním komplikacím. Na rozdíl od jiných druhů poicephalů mi papoušci hnědí nikdy nezačali přijímat vařená slepičí vejce. Množství podávaného krmení přizpůsobuji počtu a stáří mláďat.





Závěr

Závěrem mohu chov tohoto velice zajímavého afrického druhu papouška pouze doporučit. Pokud má chovatel možnost zajistit jim optimální podmínky pro chov s většími nároky v zimním období, tito ptáci se mu svou krásou, povahovými vlastnostmi a případnými odchovy bohatě odvděčí. Byl bych rád, kdyby se chovu tohoto druhu věnovalo, i přes počáteční větší investici do chovného materiálu, více chovatelů. Mohlo by tak docházet k častější výměně zkušeností a samozřejmě k rozšíření genofondu tohoto druhu v České republice.




text a foto: Ing. Martin Vančura

Zveřejněno: 01.07.2014
Comments